Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

 

Vítejte na webových stránkách města Dobřany.

Města, kde se dobře žije!

 

Dobřany

Město, kde se dobře žije!

 

Dobřany

Město, kde se dobře žije!

 

Dobřany

Město, kde se dobře žije!

 

Dobřany

Město, kde se dobře žije!

 

Dobřany

Město, kde se dobře žije!

Navigace

Obsah

znak města DobřanyO městě

Město Dobřany
náměstí T.G.M. 1
334 41 Dobřany

Tel.: 377 195 831
Fax:  377 195 811
E-mail: podatelna@dobrany.cz

ID datové schránky: 9y9b44e

Charakteristika města

Město Dobřany se řadí mezi nejstarší historická sídla na Plzeňsku. Okolní dobrá půda a voda dala jméno Dobřanům, obyvatelům původní osady existující již před první písemnou zprávou z roku 1243, kdy patřil samostatný dobřanský statek Záviši z Dobřan. Jeho syn Jan z Dobřan proměnil dřívější osadu před rokem 1259 v poddanské městečko s tržním centrem pro široké okolí. K právům města náleželo vedle trhů a opevnění i vaření piva (1378) a samospráva. Míra samosprávy a práv měšťanů byla určována privilegiemi, výsadami dávanými měšťanům vrchností a panovníkem. Barokní architektura se v Dobřanech projevuje až po roce 1700, a to zejména za přítomnosti proboštů chotěšovského kláštera, Andrease Fabriciuse a Dominika Peterky,kdy bylo město barokně přestavěno.Ve druhé polovině 19.stol. se město počalo rychle měnit a dosavadní zemědělské a řemeslné městečko se stalo průmyslovým střediskem, dostalo nový ráz. Byl zde dostatek pracovních sil pro průmyslové okolí,zpracování kaolínu a hornictví. Městské zastupitelstvo v červnu 1993 rozhodlo o připojení se k Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Byly vybudovány nové inženýrské sítě, plynofikace kotelen ,rozšíření ČOV, rekonstrukce památek, nový dům s pečovatelskou službou bytová výstavba a další. Město dostalo novou podobu, stalo se krásnějším a 
z hlediska turistického ruchu i zajímavějším.
 
Území katastru Dobřan je součástí Plzeňské pánve a geologicky náleží Dobřansko k mladšímu prahornímu útvaru, huronskému, útvaru kamenouhelnému, který přechází do útvaru pernského a diluviu s aluviem. Útvar prahorní je tu zastoupen šedými, zelenavými a načervenalými břidlicemi, které na vrstvách značně zohýbaných a rozrušených vynikají východně, severovýchodně a severně od Dobřan. Jsou prostoupeny mocnými slojemi křemenitých břidlic a na Vysoké tvoří skalnaté hřbety s hnízdy buližníku. Prahorní břidlice jsou místy proniknuty vyvřelými zelenokameny, diabasy a žulou.

Útvar kamenouhelný je jižním výběžkem Plzeňské pánve. Východní hranici tohoto výběžku tvoří obloukovitá čára, vedená od Lhoty směrem k Chlumčanům a jižně k Dnešicům. Kromě kamenného uhlí obsahuje hlavně pískovce, slepence a šedé i červené břidlice. V tomto útvaru, který se jeví jako přechod k útvaru permskému, je uloženo velké množství živcových pískovců, které zvětráváním dávají výborný kaolín. Největší ložiska kaolínu jsou jižně od Dobřan a severně od města. Nejspodnější vrstvy pískovce a šedé břidlice hlinité obsahují místy velmi mocné vrstvy kamenného uhlí. Vrchní vrstvy uhelné jsou velmi kvalitní, hodící se k dalšímu zpracování a obsahují mnoho otisků nejen rostlin, ale i zvířat, jako obratlovců, stonožek, pavouků a jiných.

Diluvium je zastoupeno místy, zvláště směrem k Vrabině, velkými ložisky naplavené hlíny a štěrku, ve kterých se vyskytují málo uchované kosti tehdejších zvířat (mamuta, rinocera aj.). Činností řek a rybníků se tvoří neustále nové a nové náplavy.

Dobřany leží na 49. stupni 39. minutě severní šířky a 13.stupni 16. minutě východní délky podle Granwiche, 10 km na jihozápadě od Plzně, nadmořská výška je 324 m. Rozkládají se na pravém břehu řeky Radbuzy v údolí, posazeny jsou do zeleného rámce okolí s řadou zalesněných vrchů. Lučinatá rovina přechází na levém břehu Radbuzy v pahorkatinu. Severně od Dobřan vyniká pískovcová Martinská stěna a Kamínek 366 m. Na východě se vypíná Šlovický vrch 427 m a Vysoká 522 m, na jihovýchodě Chlumčanský vrch 414 m a na jihozápadě Křížový vrch 485 m. Nadmořská výška Radbuzy je u Vstiše 324 m a v Dobřanech 318 m. Z pravého břehu Radbuza přijímá v Dobřanské oblasti Dnešický potok, který vzniká u Přestavlk, jižně od Vstiše protéká rybníkem Kastelovým a ústí u Vstiše. Pod psychiatrickou léčebnou ústí potok Kotinka, který teče z lesa u Chlumčan podél železniční trati a protéká rybníky Horní a Dolní Kotinkou. V Dobřanech ústí do Radbuzy potok Vysoká, vytékající z lesa Vysoká   
 

 

Má vlast cestami proměn

 

6. memoriál Míry Bukovjana

 

Říjen v barvách republiky