Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

O knihovně

Rozšiřování vědomostí prostřednictvím půjčování knih mělo své počátky po zavedení školního vyučování a dále při činnosti zájmových spolků, zejména až po roce 1860. V Dobřanech při ustanovení německého školního spolku "Schulverein", který byl založen 13. 3. 1882 byla též zřízena knihovna pro veřejné půjčováni knih. V roce 1906 vedla knihovnu slečna Constantini, knihovna čítala 650 svazků a v uvedeném roce bylo vypůjčeno 510 svazků. Po založení českého národnostního spolku "Národní jednota pošumavská pro Dobřany a okolí" v roce 1884 řada jeho členů darovala knihy pro zřízení spolkové knihovny. V roce 1892 měla knihovna spolku již 235 knih.

Oba jmenované spolky vyvíjely činnost až do počátku října 1938, kdy zanikly novým uspořádáním organizací Sudetské župě. Již 20. října 1938 byl vydán Výnos říšského ministra pro sudetské území v Liberci o lidových knihovnách. Na úřadech budou lidové knihovny. České a německé knihy uvedené na zvláštních seznamech byly zničeny. V roce 1945 byla obnovena činnost veřejné knihovny a to ve škole.

Prvním knihovníkem byl učitel Bohumil Němeček. Po jeho smrti v roce 1953 se této funkce ujal učitel Jaroslav Dienstbier. Základ svazků nové knihovny tvořil dar učitelky Růženy Šnepové z Plzně. Právní úprava na poli knihovnictví byla tvořena zákonem č. 53/1959 Sb o jednotné soustavě knihoven tzv. knihovnický zákon. Dne 1. února 1959 převzala knihovnu učitelka Marie Nejedlá-Šedivá. V knihovně bylo koncem roku 1959 celkem 2 150 svazků. Při předáváni další knihovnici pí. Caltové v roce 1965 měla knihovna již 2 923 knih. Ve spolupráci s výborem žen byly knihy nově přebaleny a přečíslovány a pořízeny nové seznamy. V roce 1966 předal důl Dobré Štěstí a Máj knižní fondy zrušených závodních knihoven a počet knih vzrostl na 3 293 svazky. Stav knižního fondu v roce 1968 byl 3 996 a knihovna vykazovala 400 čtenářů. Výkon funkce v knihovně byl dobrovolný až do 21. 7. 1975, kdy funkci knihovnice převzala pí. Bohuslava Milotová. V roce 1985 bylo oddělení pro dospělé čtenáře umístěno v Kulturním domě a dětské oddělení dočasně využívalo prostory v domě čp. 145 na náměstí. Knihovní fond městské knihovny obsahoval 18 140 svazků a z toho asi 5 tisíc svazků tvoří knihy pro děti a mládež. Čtenářům bylo dále k dispozici 68 titulů novin a časopisů. Služby v knihovně byly bezplatné a využívalo jich v uvedeném roce 700 čtenářů, kteří si vypůjčili 29 576 knih, novin a časopisů. Do metodického obvodu městské knihovny náleželo 10 lidových knihoven v přilehlých obcích. Po roce 1960 byla zřízena Okresní knihovna pro Plzeň-jih a měla sídlo v Přešticích. Okresní úřad Plzeň-jih s odkazem na § 67 odst. 2 zákona o obcích a na doporučení Okresního shromážděni PJ ze dne 24. 5. 1991 zrušil Okresní knihovnu PJ v Přešticích k 30. 9. 1991 a její funkci převedl na střediskové knihovny v Blovicich, Dobřanech, Kasejovicích, Merklíně, Nepomuku, Přešticích, Stodě, Spáleném Poříčí, Starém Plzenci a Štěnovicích. Pro středisko Dobřany byly určeny: Cemotin, Dnešice, Chlumčany, Lhota, Nová Ves, Oplot, Přestavlky a Vstiš. Knihovna Dobřany má dále dvě pobočky a to Šlovice a Vodní Újezd. V roce 1992 činil knihovní fond městské knihovny 29 944 knih, docházejících titulů periodik bylo 42, registrovaných čtenářů 691 a z toho bylo 252 čtenářů do 14 let. Za celý rok navštívilo knihovnu 7 809 čtenářů a vypůjčeno bylo 35 790 knih a periodik. Pracovnice knihovny pokračovaly ve vzdělávací a výchovné práci s čtenáři a uskutečnily 68 akcí. Neinvestiční náklady na knihovnu byly 213 700 Kčs a z toho na nákup nových knih 73 000 Kčs. Od 1. ledna 1992 bylo zvýšeno zápisné pro čtenáře a to z 15 Kčs na 40 Kčs a pro děti z 5 Kčs na 10 Kčs. V následujícím roce měla knihovna již 31 110 knihovních jednotek. Činnost knihovny byla zaměřena na kulturně výchovné akce pro děti, literární pásma, soutěže, kvizy a k Mezinárodnímu roku rodiny. V roce 1994 pokles stav registrovaných čtenářů na 472. Městská knihovna v roce 1995 nadále působila jako středisková knihovna a poskytovala výměnné soubory knih, metodické návštěvy a odborné porady knihovnám. V roce 1996 měla knihovna 35 048 knihovních jednotek. V měsíci dubnu 1997 byla knihovna uzavřena v souvislosti se stěhováním do rekonstruovaných prostor budovy bývalého Institutu Ministerstva zemědělství. Knihovna uspořádala propagační akci "Týden knihoven" jejímž cílem bylo připomenout veřejnosti poslání knihovny.

Dnem 15. 3. 2000 vstoupil v platnost nový Knihovní řád městské knihovny, který byl schválen zastupitelstvem města. V úvodním ustanovení je uvedeno poslání knihovny, organizační členění na oddělení pro dospělé, pro děti čítárna a studovna. Poplatek za registraci na 12 měsíců činil: děti 20Kč, učni, studenti a důchodci 40 Kč a ostatní 60Kč. Výpůjční lhůta u knih je 4 týdny, u periodik 7 dní, čtenář může požádat o prodloužení a to nejvýše dvakrát. Ministerstvo kultury reagovalo na situaci, že právní úprava knihoven se řídí zákonem z roku 1959 a podle kterého knihovny již nejsou schopny postihovat základní funkce knihoven v moderní společností a ani reagovat na rozvoj nových technologií v oblasti práce s informacemi. Ke konci roku 2000 byl Poslanecké sněmovně předložen vládní návrh nového knihovního zákona, který byl schválen a vyhlášen pod č. 257/200 1 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování knihovnických a informačních služeb. Tento nový zákon již odráží nové zásady a principy v oblasti knihovnictví, které vycházejí z dokumentů vlády v oblasti informační politiky a požadavků současného technologického vývoje.

 
Knihovna jako instituce je charakterizována pomoci tří rysů:

  • poskytování služeb knihovnických a informačních
  • zásady rovného přístupu k informacím
  • zápisu v evidenci knihoven, která je vedena Ministerstvem kultury

 
Cílem a účelem je, aby knihovny nepůsobily izolovaně a samostatně, ale naopak, aby vytvářely vzájemně propojený celek. Takto zbudovaný systém je tvořen jednotlivými prvky, tedy knihovnami, mezi nimiž existují vazby o určitém obsahu. Tyto knihovny rozlišujeme podle jejího zřizovatele:
 

  • knihovny zřizované státem, Národní knihovna České republiky, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně
  • knihovny zřizované krajem, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, krajská knihovna, tvoří středisko pro krajské meziknihovní služby, zabezpečuje výkon odborné péče o základní knihovny v jednotlivých obcích
  • knihovny zřizované obcí, nejnižší stupeň systému veřejných knihoven

 
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje ve smyslu § 11 odst. knihovního zákona uzavřela s městem Dobřany pro pověřenou knihovnu v Dobřanech" Smlouvu o přenesení regionálních služeb". Uvedenou smlouvou krajská knihovna přenáší výkon regionálních funkcí na pověřenou knihovnu, kterou se stala knihovna města Dobřan. V obvodu své působnosti má 23 knihoven, pro které plní požadované úkony dle Smlouvy o přenesení regionálních služeb. Na počátku roku 2001 byl městskou knihovnou zpracován projekt Informační centrum dobřanské knihovny za účelem poskytnutí dotace ke zřízení internetu pro veřejnost. Ministerstvo kultury ČR poskytlo z programu Veřejné informační služby knihoven finanční částku 110 000 Kč, která pokryla jen část nákladů. Od června 2001 používá knihovna "integrovaný knihovní systém LANius a v dětském oddělení je umístěn počítač s internetem pro veřejnost a ONLINE katalog pro děti. V roce 2005 přešla knihovna na systém Clavius.